Máš mě rád pokud ano klikni zde pokud ne klikni zde
Na tomto ranchi (blogu) nesmíte kopítovat nic bez mého svolení tzn:fotky, obrázky, články apod.....


Prosím hlásnete mi tady: http://malehribatkohribe.blog.cz/1002/2-kolo-zacina#komentare pro Wolfa a Labana.Děkuju moc!(A někdy ráda oplatím ;-) ! )

Já a Sandy 1.Díl-Smutek vs. Radost

23. ledna 2010 v 20:20 | Wolf |  Příběhy
,,Ahoj tati"řekla jsem taťkovi když jsem přišla ze školy.A taťka hned spustil ,,Anit nezapoměň si udělat ukoly než půjdeš za Sandy"a já odvětila ,,Jo tati,ale půjdu ji aspoň pozdravit jo."táta už jenom kývl hlavou a položil utěrku na kuchyňskou linku.Úkoly mi zabrali sotva 2é minut,dodělala sem je převlékla se do rajtek,vzala sem si nové neozkoušené chapsy a starou jezdeckou blůzku.U garáže sem popadla kýbl a hadici,nalila sem Sandy čistou vodu a nalila sem jí ji do žlabu na vodu ostatně jako každý den.A jenom Any slyšela Sandino vítací zařehtání,ihned vyběhla ke stáji.,,Ahoj Any,vyveď mi prosím Sandy a dej jí postroje.Já jí mezitím vyčistím box" a Any na to jen její prosté krátké,,Dobře!" Any ji začala sedlat a já začala čistit její box.Po asi půl hodině:,,Hotovo" box byl uklizený a Sandy připravená.A Any zase jako každý den spustila:Anit můžu se na ní projet?" už mě nebavilo jí pořád odpovídat tak sem jen kývla hlavou.Jak už je známo Sandy je už stará,proto na ní jezdím maximálně klusem.No a byl zase večer a bylo po ježdění.,,Any poď teda jsetli se chceš projet."Any byla v cuku letu umě a už se škrábala na Sandy a řekla jsem:,,Any už jen krok jo."Any na to ,,Jasňačka".Pak zběsile přiběhla ke mně do pokoje s velkým pláčem a já se hrozně lekla.Hned sem běžela ke stáji a viděla jsem tam ležící a skučející bolestí se svíjející Sandy.Ihned jsem vykřikla:,,Sáááááááándy!!!!!!" běžela sem k ní jak nejrychleji sem mohla,když jsem k ní doběhla začala jsem naříkat a začala jsem rozhovor s velkým brekem,který byl mezi mnou a Any-,,Any co se stalo!?No jela jsem krokem jak si řekla a najednou jakoby na vteřinku zakulhala,myslela jsem,že zakopla,ale to už začala padat k zemi a..."už to ani nedořekla protože jsem najednou začla říkat své krásné vzpomínky s Sandy.,,Pamatuji si jak jsme jely clalem tím ptokem a voda byla až na listech těch velkých stromů,vzpomínáš na to Sandy..."Takle jsem tam vzpomínala hroznou dobu a mamka mi řekla,že už je u nás doma veterinář a,že je připravený dát injekci Sandy aby se netrápila,sama jsem se pro to rozhodla,nechtěla jsem totiž aby se trápila.Sedla jsem si jemně položila její hlavu do svého klína a řekla,že jsem připravená a,že může přijít ten veterinář.Ten přišel ,,Anit" on znal naši rodinu moc dobře byla jsem tam na letní brigádě,no něco jako sestřička.,,To pro co ses rozhodla bylo zprávné rozhodnutí a také dospělé a ohleduplné vůči Sandy"sotva to dořekl spustila jsem nový proud slz.Dal Sandy injekci a poodstoupil.Zrovna když napůl vidět slunce Sandy se na mě podívala vděčným pohledem a naposledy vydechla...

teda řeknu vám,že při té poslední větě sem se rozbřečela doopravdy
no snad se to líbilo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Steeple - SR ♥ Steeple - SR ♥ | Web | 23. ledna 2010 v 22:44 | Reagovat

To je... krásný... fakt krásný... Sandy je mi strašně líto... CHJOOO... ještě že je to jenom příběh...

2 Wolf-MB Wolf-MB | Web | 24. ledna 2010 v 8:34 | Reagovat

děkuju...tojo

3 Karča88 Karča88 | 24. ledna 2010 v 9:43 | Reagovat

bože, mno je to smutný...udělej nějakej veselej příběh pls...

4 Wolf-MB Wolf-MB | Web | 24. ledna 2010 v 10:40 | Reagovat

[3]: no dyť jo dělám druhej příběh a ten už bude veselejší ;-)

5 liška liška | Web | 25. ledna 2010 v 18:03 | Reagovat

Smutné...bohužel..Ale krásně sepsané !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama